Udělejte si na Facebooku kruhy jako v Google+

Testeři nové sociální sítě Google+ jsou nadšení z tamních kruhů, ale ne všichni si uvědomují, že téměř stejné možnosti nabízí už delší dobu Facebook. Pokud byste na Facebooku také rádi četli jen příspěvky od některých přátel a naopak sami zobrazovali své příspěvky jen některým přátelům, popíšu vám, jak to udělat.

Nejprve ale stručně v čem je hlavní (leč jak za chvíli ukážu vlastně jen zdánlivý) rozdíl mezi oběma sítěmi.

Google+

• Umožňuje jednostranný vztah, tj. A může sledovat B, aniž by to B musel potvrzovat.
• Ostatní uživatele lze zařadit do různých kruhů, např. Rodina, Přátelé, Following (sledovaní) atd. Kruhy si můžete libovolně vytvářet, jednoho uživatele lze zařadit do více kruhů.
• Můžete si zobrazit jen příspěvky lidí z určitého kruhu.
• Můžete dovolit číst svůj příspěvek uživatelům z určitých svých kruhů. Těmto uživatelům se pak zobrazí v jejich Streamu (obdoba Zdi na Facebooku).

Facebook

• Neumožňuje jednostranný vztah mezi osobními profily. A nemůže sledovat B, pokud B nepotvrdí jeho žádost o přátelství (ponechme teď stranou, že A vidí příspěvky B, Pokud B jeho žádost o přátelství ignoroval).
• Na úvodní stránce (Zdi) vidíte příspěvky všech svých přátel.
• Vaše příspěvky se zobrazují na zdích všech vašich přátel.

U Facebooku je to ovšem jen výchozí chování, které můžete změnit pomocí seznamů. Chcete-li dosáhnout stejné funkčnosti, jako v G+, postupujte takto:

1. Na stránce Přátelé si pomocí tlačítka Vytvořit seznam založte seznamy pojmenované například Všichni, Známí, Přátelé, Rodina a Sledovat. Své současné přátele přidejte jednak do Všichni a Sledovat a jednak do jednoho ze seznamů Známí, Přátelé nebo Rodina.
2. V nastavení soukromí klikněte na Vlastní nastavení, pak na Upravit nastavení a přidělte jednotlivá práva odpovídajícím seznamům.
3. Na stránce Přátelé klikněte na seznam Sledovat vlevo a pomocí horního vstupního pole přidejte do tohoto seznamu i veřejné profily (firemní stránky), které chcete sledovat. To je bohužel trochu nepraktické, ale jiný způsob jsem pro veřejné profily nenašel.
4. Na úvodní stránce Facebooku klikněte nahoře na Nejnovější, šipkou vlevo si rozbalte nabídku a vyberte seznam Sledovat. Výslednou stránku si uložte do záložek prohlížeče, protože na tu už teď budete vždy chodit místo stránky úvodní.
5. Od tohoto okamžiku nemusíte přemýšlet, čí žádost o přátelství potvrdíte. Potvrzujte všechny, ale každého si zařaďte do jednoho či více příslušných seznamů (lze rovnou při potvrzování či žádosti o přátelství).
6. Stanete-li se fanoušky veřejného profilu, který chcete sledovat, nezapomeňte si ho přidat postupem popsaným v bodu 3.

A to je vše. Nezávisle na tom, koho máte v přátelích, uvidíte příspěvky jen těch, které máte v seznamu Sledovat. Zároveň se o každém svém příspěvku můžete rozhodnout, zda ho mají vidět jen členové rodiny, blízcí přátelé, známí, nebo všichni. Slouží k tomu ikona zámečku pod vstupním polem příspěvku.

Počítejte ovšem s tím, že uvedený postup má dvě nevýhody:

• Slova přítel a přátelství představují dost silnou psychologickou bariéru, takže vás lidé, kteří by vás chtěli jen sledovat, nejspíš vůbec o přátelství nepožádají. Zároveň může dost lidí, které chcete pro změnu sledovat vy, vaši žádost o přátelství odmítnout.
• Seznamy nefungují na mobilních aplikacích pro Android a asi ani pro iPhone (to nevím jistě).

Turistické trasy na OpenStreetMap.org

Komunitní projekt OpenStreetMap.org sice zatím nedosahuje úplnosti komerčních map, přesto však nabízí několik užitečných funkcí, které byste na papírových turistických mapách nebo on-line mapách Seznamu a Googlu hledali marně.

Turistické trasy, které na českých mapách nenajdete

Základní mapa OpenStreetMap.org značené pěší trasy nezobrazuje, ale podívejte se na Lonvia's Hiking Map, která z dat OpenStreetMap vychází a pokrývá celou Evropu. Ačkoli jsou na mapě jen ty trasy, které na ni dobrovolníci zakreslili, Německo či Velká Británie jsou zpracovány velmi detailně. Například v Saském Švýcarsku najdete více turistických tras než na jakékoli české mapě, a jak jsem si sám ověřil, dokonce i víc než na papírových mapách německých.

Stažení GPS tras

Veškerá data OpenStreetMap jsou volně k dispozici, takže si můžete trasy stáhnout pro použití v navigacích, chytrých telefonech nebo vykreslení na Google Earth. Postup je sice trochu krkolomný, ale určitě ho zvládnete:

1. Na Lonvia's Hiking Map si zobrazte co nejmenší výřez obsahující zvolenou trasu, např. červenou značku KČT z Ústí nad Labem na Milešovku. Tip: zoomovat lze velmi rychle tažením myší při současném stisku klávesy Shift.
2. Klikněte na Routes vpravo dole a otevře se vám seznam tras zobrazených ve výřezu mapy.
3. Klikněte na vybranou trasu a zobrazí se vám podrobnosti, kterým asi nebudete rozumět. To ale nevadí, protože potřebujete jen ID relace, což je číslo (zpravidla šestimístné), které se zobrazí tučně hned nahoře. To si zkopírujte.
4. Otevřete OSM Relation Analyzer, do pole Relation ID vložte zkopírované číslo a klikněte na tlačítko Analyze.
5. Z výsledné stránky (příklad) si již můžete stáhnout trasu ve formátu GPX nebo KML, případně si ji nechat zobrazit na mapách Googlu.

Hledání pěší trasy

Unikátní funkcí je vyhledávání pěších tras, které žádná jiná mapa dostatečně použitelně nenabízí. V současnosti s daty OpenStreetMap.org pracují dva vyhledavače tras:

• OpenRouteService.org a
• Your Navigation.

Oba umějí hledat trasy pro auta, kola i pěší, oba umějí sestavit trasu z více průchozích bodů a oba umějí nalezenou trasu exportovat do formátu GPX. Liší se některými dalšími funkcemi, spolehlivostí, rychlostí a aktuálností dat. Poslední tři parametry bohužel nejsou nijak oslňující -- rychlost kolísá, někdy služby neběží vůbec, použitá data jsou až měsíc stará (takže na mapě cestu už vidíte, ale vyhledavač ji ještě nezná). Přesto to jsou služby pro turisty mimořádně užitečné.

Více se dozvíte o OpenStreetMap.or ve Wikipedii.

Jak vyhledávat v cizích jazycích, i když je neumíte

Umíte jen česky a o tématu, které vás zajímá, je v češtině na webu málo informací? Zkuste vícejazyčné vyhledávání, které je nyní spolu s dalšími rozšířenými možnostmi už i v české verzi Googlu. Postup vyhledávání ve více jazycích ukazuje následující video.

Sledujte konference na Twitteru

Čím dál víc lidí používá Twitter a čím dál víc jich tweetuje z různých veřejných akcí. Vzniká tak živé zpravodajství, které můžete sledovat i v případě, že vlastní účet na Twitteru nemáte. Mně třeba právě teď běží ve vedlejším okně přímý přenos z konference WebTop100.

Pro monitorování Twitteru v reálném čase existuje víc webových nástrojů, ale mně se nejvíc líbí dva:

1. Monitter, o kterém jsem psal již skoro před rokem v článku Monitter monitoruje Twitter a
2. Twitterfall.

Oba jsou si hodně podobné, oba mají různá nastavení, oba umožňují filtrovat tweety podle více klíčových slov vč. slov vylučovacích. Vyzkoušejte si sami, který vám bude lépe vyhovovat.

Monitter:

Twitterfall:

Facebook, nebo Twitter? Vyberte si správně.

Z mnoha tzv. sociálních sítí si oblibu veřejnosti získaly zejména Facebook a Twitter. Pokud ještě váháte, kterou z nich používat, pokusím se vám tímto článkem usnadnit rozhodování.

Facebook i Twitter jsou webové aplikace zaměřené na společenskou konverzaci a publikování. V mnohém jsou si podobné, obě jdou použít pro různé účely a navíc se neustále vyvíjejí, takže se možné způsoby jejich použití mění. Přesto jsou mezi nimi rozdíly, které mohou být pro některé z vás důležité.

Soukromé vs. veřejné, publikování vs. konverzace

Facebook i Twitter lze považovat jak za komunikační, tak za publikační prostředky. Ovšem Facebook je spíše komunikační, kdežto Twitter spíše publikační. Toto rozdělení je dané nejen jejich vlastnostmi, ale i tím, jak ve výchozím nastavení chrání soukromí uživatelů.

• Vše, co pošlete na Twitter, je veřejné. Pokud nezměníte výchozí nastavení a svůj účet před veřejností neuzamknete, vaše příspěvky si může číst kdokoli (ani to nemusí být registrovaný uživatel Twitteru) a budou též nalezitelné ve vyhledavačích (např. v Googlu). 
• Facebook je naproti tomu primárně soukromý a vaše příspěvky budou většinou přístupné jen těm lidem, kterým to povolíte, typicky vašim přátelům. Ve vyhledavačích je nikdo nenajde.
• Facebook má lepší prostředky pro konverzaci. Příspěvky přátel můžete komentovat a označovat ty, které se vám líbí. V rámci skupin existují jednoduchá diskusní fóra, přímo v prostředí je integrovaný chat (něco jako ICQ) a interní pošta. Docela hezky jde organizovat skupinové akce.
• Twitteru komentáře a diskuse chybí. Na příspěvek lze reagovat jen jiným příspěvkem, což je poněkud nepřehledné a prostorově značně omezené.
• V Twitteru si můžete založit více uživatelských účtů a tím publikovat více různých mikroblogů. Účty jsou ve své podstatě anonymní a je jen na vás, zda si je nějak "podepíšete". Na Facebooku můžete mít naopak jen jeden účet identifikovaný svým pravým jménem (duplicitní účty a účty s falešným jménem porušují pravidla a mohou být zrušeny).
• V obou systémech máte kontrolu nad tím, čí příspěvky chcete odebírat a tedy pravidelně číst. I zde jsou ale rozdíly. Facebook zná pouze oboustranný vztah mezi dvěma uživateli, kdežto sledování na Twitteru je primárně jednostranné. Chcete-li tedy sledovat něčí příspěvky na Facebooku, musí vám to povolit a vy musíte na oplátku zpřístupnit alespoň některé své informace jemu. Na Twitteru můžete sledovat příspěvky jiných uživatelů i bez jejich souhlasu.

Texty, obrázky, videa...

Na Facebooku můžete publikovat, resp. se svými přáteli sdílet krátké neformátované texty, delší formátované texty, fotografie a obrázky. Přímo do příspěvků lze vkládat videa a odkazy s náhledem odkazované stránky. Twitter je naproti tomu velmi spartánský. Publikovat lze jen neformátované textové příspěvky o maximální délce 140 znaků. Případné obrázky (videa, zvukové soubory atd.) musíte uložit na jiném veřejném serveru a z příspěvků je odkazovat.

Počet uživatelů

Facebook je už i u nás velmi populární, s počtem českých uživatelů okolo jednoho milionu (srpen 2009). Počet českých uživatelů Twitteru není znám, ale zřejmě nebude překračovat desítky tisíc. Pokud se profesně nepohybujete v internetových technologiích a marketingu, budou vaši známí z reálného života používat spíše Facebook než Twitter.

Další možnosti

Díky propracovanějšímu aplikačnímu rozhraní (API) nabízí Twitter větší výběr uživatelských prostředí včetně četných desktopových aplikací a aplikací pro mobilní telefony. Twitter má také velmi dobré interní vyhledávání.

Facebook zatím příliš alternativ k základnímu uživatelskému rozhraní nenabízí, zato však je jeho základní funkčnost rozšiřitelná aplikacemi třetích stran psaných přímo pro prostředí Facebooku. Dnes jich existují tisíce takových aplikací, praktická užitečnost většiny z nich je však malá.

Pár poznámek na závěr

• V článku jsem uvedl jen ty rozdíly, které považuji za nejdůležitější a některé vlastnosti nepopisuji zcela přesně. Pomocí složitějšího nastavení a rozšiřujících aplikací lze výchozí chování obou systému dost měnit.
• Na ochranu soukromí ve Facebooku nikdy nespoléhejte na sto procent. Funguje jen tehdy, pokud vaši přátelé nerozšíří vaše informace dál.
• Pomocí tzv. veřejných profilů lze z Facebooku udělat Twitter, tj. v podstatě anonymní publikační nástroj.
• Nevíte-li o Facebooku či Twitteru zatím skoro nic, prostudujte si nejprve můj Knol o Twitteru, resp. heslo Facebook ve Wikipedii.

E.gg Timer - nejjednodušší online časovač

Rozhodnete se něco dělat přesně hodinu a potřebujete odpočítat čas? Otevřete si nové okno prohlížeče a zadejte adresu e.ggtimer.com/1hour. Spustí se odpočítávání a za hodinu vás upozorní výrazné pípnutí.

Webových "kuchyňských" budíků (česky se jim prý říká minutka) existuje plno, ale já jsem si oblíbil E.gg Timer z následujících důvodů:

• Čas jde zadat přímo v URL: e.ggtimer.com/1hour, e.ggtimer.com/1hour30minutes atd.
• Dobře se vejde i do malého okna prohlížeče.
• Zbývající čas se ukazuje v titulku okna a tudíž i na liště Windows (viz obrázek).

Používáte pro odpočítávání času nějaký jiný on-line nástroj?

Inteligentní našeptávač hledání pro Gmail

V Gmailové laboratoři včera přibyla nová funkce Automatické dokončování vyhledávání (Search Autocomplete) užitečná pro všechny, kteří v Gmailu často hledají. Její aktivací se vyhledávací pole rozšíří o inteligentní našeptavač, který při psaní nabízí pravděpodobné hledané hodnoty:

• jména a adresy lidí, se kterými si píšete,
• předměty archivovaných zpráv,
• vyhledávací operátory.

Vyzkoušel jsem a hledání s našeptávačem se zdá být rychlejší. Ale pozor, pokud vám našeptávač nic nenabídne, neznamená to, že ani nic nenajde. Hledaný text jen nejspíš nebude v předmětech či adresách zpráv.

Zdroj: New in Labs: Gmail search made easier (and lazier).

Modely evropských měst na Google Earth

Na Google Earth přibývají už i v Evropě města s 3D modely budov, ale není tak snadné je najít. Proto jsem sepsal všechna evropská města, která mají nezanedbatelný počet 3D modelů a zařadil je do toho KML souboru. Než si ho stáhnete a v Google Earth otevřete, doporučuji ve vrstvách (layers):

• zapnout 3D budovy (3D Buildings),
• zapnout terén (Terrain),
• vypnout všechno ostatní.

Pak již stačí postupně dvojklikat na názvy měst v otevřeném KML souboru a program zobrazí pohled, který se mi nejvíc líbil.

Celkem v souboru naleznete 22 měst ze 14 evropských zemí:

• Německo - Berlín, Mnichov, Hamburk, Drážďany
• Nizozemí - Amsterdam
• Francie - Paříž
• Velká Británie - Londýn
• Švýcarsko - Curych, Lucern
• Itálie - Řím, Florencie, Bologna, Neapol
• Vatikán
• Španělsko - Madrid, Barcelona
• Portugalsko - Lisabon
• Řecko - Athény
• Turecko - Istanbul
• Švédsko - Stockholm
• Maďarsko - Budapešť
• Polsko - Varšava

Kdyby se soutěžilo, cenu za německou pečlivost by určitě vyhrál Mnichov (obrázek dole), který má tolik budov v tak dokonalém provedením, až je to neuvěřitelné (taky se neuvěřitelně pomalu načítá). Mým favoritem je ale Curych (obrázek nahoře), který i v živém provedení považuji za jedno z nejhezčích evropských měst vůbec.

Úkolovník v Gmailu už se hodí pro jednoduché GTD

O úkolovníku v Gmailu jsem psal už v prosinci (Gmail se rozšířil o správce úkolů) a tehdy jsem ho také poprvé vyzkoušel. Od trvalého používání mne odradilo, že nejde přesouvat úkoly mezi seznamy, což je pro správu úkolů založenou na metodice GTD zásadní vada.

Nedávno však byl tento nedostatek napraven. Úkoly (včetně případných podúkolů) již přesouvat mezi seznamy jde (rozbalovací nabídka Přesunout do seznamu resp. Move to list v detailu úkolu) a navíc lze jeden úkol rozdělit na dva (klávesou Enter při editaci v seznamu) nebo dva úkoly spojit do jednoho (klávesou Backspace). Pro plnohodnotné GTD tedy chybějí už jen projekty a kontexty, které ovšem nepotřebuje každý.

Jak úkolovník pro jednoduché GTD použít popisuje Simon Mackie v článku Getting Things Done with Gmail Tasks (Web Worker Daily, 16. 3. 09). V podstatě stačí si vytvořit pět seznamů -- Inbox, Další akce (Next actions), Odloženo (Deferred), Delegováno (Delegated) a Někdy/možná (Somday/maybe). Vyzkoušel jsem a ve srovnání s ostatními GTD aplikacemi se mi líbí hlavně tři věci:

• Perfektní integrace s e-mailem. Libovolný e-mail mohu přesunout do úkolů příkazem Add to Tasks z menu More Actions.
• Volnost, s jakou mohu s úkoly šoupat v rámci seznamu nahoru a dolů. Připadá mi to přirozenější a spolehlivější, než nastavování číselných priorit a termínů, podle kterých jiné systémy úkoly řadí.
• Snadno mohu úkoly sdružovat do "nadúkolů", resp. členit na "podúkoly". To je velká výhoda, pokud se úkoly skládají z více kroků.

Na druhou stranu musím přiznat, že mi dost chybí projekty. Mám jich hodně a abych se v úkolech vyznal, musím psát název projektu do každého úkolu. To je zbytečná práce, je to nepřehledné a náchylné k chybám. Kontexty mi chybí méně, protože už skoro nikde jinde než doma u počítače nepracuji. Upozorňování na termíny mi nechybí vůbec, ale věřím, že mnoha uživatelům bude chybět hodně.

Na závěr ještě upozorním, že Gmail Tasks nemusíte používat jen přímo v Gmailu. Existuje také:

• verze pro mobily na adrese gmail.com/tasks (resp. pro uživatele Google Apps na mail.google.com/tasks/a/vaše_doména),
• gadget pro iGoogle,
• verze pro aplikační okno Chromu, Prismu nebo pro postranní panel Firefoxu na adrese https://mail.google.com/tasks/ig.

O googlím úkolovník psal nedávno také Vít Šebor v článku Google Tasks: tohle mi vážně chybělo (Mít vše hotovo, 18. 3. 09).

Nový způsob zobrazení tabulek Googlu

Tabulkový editor (spreadsheet) Dokumentů Google se včera rozšířil o nový typ zobrazení, který byl zatím dostupný jen na mobilních telefonech. Česky se nazývá Zobrazení seznamu a najdete ho v menu Zobrazit. Používáte-li anglickou verzi Google Docs, hledejte v menu View příkaz List View. Následující obrázek ukazuje, jak nové zobrazení vypadá.

Jak je asi z obrázku vidět, k dispozici jsou tyto funkce:

• Třídění podle jednotlivých sloupců kliknutím na titulek sloupce. Opakovaným klikání se třídění mění z vzestupného na sestupné a naopak. Skutečné pořadí řádků v tabulce se přitom nemění.
• Filtrování řádků podle hodnot v libovolném sloupci. Bohužel nejde filtr nastavit na rozsah hodnot.
• Tlačítkem Add lze přidat nový řádek a vyplnit hodnoty jeho sloupců.
• Obdobně lze odkazem Edit libovolný řádek opravit.

Pokud je správně nastaveno sdílení tabulky, mělo by být zobrazení seznamu dostupné i nepřihlášeným uživatelům. Můžete si to vyzkoušet na vzorové tabulce zájezdů CK Mundo (disclosure: jedná se o mého klienta), mně to ale správně fungovalo jen ve Firefoxu. Google Chrome trval na přihlášení. Snad se jedná jen o dočasný problém, protože list view se velmi dobře hodí právě pro veřejné tabulky.

Více o zobrazení seznamu si můžete přečíst v článku Custom views give you more control of your spreadsheets (Google Docs Blog, anglicky).

Twitter pro začátečníky a mírně pokročilé

Protože tu občas píšu o mikroblogovacím systému Twitter a část z vás zřejmě neví, o co vlastně jde, napsali jsme s Adamem Javůrkem návod na Twitter pro začátečníky a mírně pokročilé. Pokud jste se chystali o Twitteru něco nastudovat nebo ho dokonce začít používat, máte příležitost.

Návod chceme postupně doplňovat a upravovat podle připomínek čtenářů, a proto uvítám doplňující otázky a komentáře. Text je publikován pod licencí Creative Commons, takže pokud byste ho chtěli vydat na svém webu, můžete. Jen prosím v tom případě odkažte zpátky na původní článek, aby si vaši uživatelé mohli přečíst nejaktuálnější verzi i s případnými komentáři.

Google Notebook končí :-(

Google včera ohlásil okamžité ukončení vývoje Google Notebooku. Je to smutná zpráva a taky už se pod ohlášením objevilo přes sto převážně velmi zklamaných až šokovaných reakcí.

Google Notebook byl (a stále je) můj oblíbený nástroj pro sběr informací, jako jeden z inboxů plnil nezastupitelnou roli v mém GTD workflow, měl jsem radost, že už je mobilní a že už umí štítky. Teď radost nemám. Zřejmě budu muset začít hledat jiný způsob, jak si dělat poznámky.

Snadné formátování dokumentů Google pomocí CSS

Z Wordu jsem byl zvyklý formátovat text výhradně styly. Výhody jsou zřejmé - písmo, odsazení apod. je v celém dokumentu jednotné a snadno jde naráz změnit formátování všech prvků určitého typu, třeba nadpisů druhé úrovně.

Dokumenty Google již nějakou dobu umožňují formátovat text přímou editací kaskádových stylů (CSS), což ale pro uživatele, kteří CSS neznají, není moc použitelné. Proto jsem připravil vzorový stylový předpis, se kterým základní formátování zvládnete i v případě, že o CSS nic netušíte.

Ostatně, hned si to můžete vyzkoušet, a pokud se vám něco nebude dařit, napište do komentářů a já se vám pokusím poradit.

Nejprve si zkopírujte tento stylový předpis do schránky (kliknout kamkoli dovnitř, Ctrl+A, Ctrl+C):

Nyní si otevřete některý ze svých dokumentů, v horním menu klikněte na Upravit (Edit) a poté na Upravit CSS (Edit CSS). Otevře se vám okno nadepsané Úprava CSS (CSS Edit). Do něj zkopírovaný stylopis vložte (Ctrl+V), smažte poslední řádek ("Edit this page...") a potvrďte tlačítkem OK. Formátování vašeho dokumentu se pravděpodobně trochu změní.

Nyní ho můžete zkusit změnit ještě víc. Znovu si otevřete okno CSS a v komentářích, které jsou ohraničeny /* tímto způsobem */, si najděte prvek textu a vlastnost, kterou chcete upravit. Může to být třeba font nadpisů druhé úrovně. Nyní je tam Arial, zkuste ho tedy přepsat třeba na Verdana. Jakmile okno zavřete tlačítkem OK, font všech nadpisů druhé úrovně (pokud je tak máte v textu vyznačeny) se změní.

Pár důležitých poznámek:

• Měňte jen to, co je ve vzorovém stylopisu výše vyznačeno zeleně.
• Velikost odsazení a velikost písma nadpisů doporučuji nastavovat v jednotkách em. 1em odpovídá (přibližně) výšce řádku příslušného textu. Jedenapůlnásobek výšky řádku se tedy zapíše jako 1.5em.
• RGB kódy barev můžete získat ze skvělého míchátka barev od Petra Staníčka.

Znalci CSS mi prominou neefektivitu kódu a nepřesnosti ve výkladu. Srozumitelnost pro laiky má přednost.

Google Friend Connect jde napojit na Twitter

Před časem jsem na Všemi osmi přidal Google Friend Connect a od té doby se vás v něm zaregistrovala skoro stovka. Nyní máte možnost provázat svůj účet Friend Connectu s Twitterem a rozšířit tak počet svých známých. Postup ukazuje následující video.

Začněte rok s prázdnou schránkou

Demotivuje vás pohled na přeplněnou složku došlé pošty? Začněte rok s prázdnou schránkou, radí Matt Cutts z Googlu a přidává jednoduchý postup, jak toho dosáhnout v Gmailu:

1. Vyberte všechny zprávy v došlé poště (Inbox) a přidejte jim nějaký štítek (label). Pozor, pokud máte zpráv víc než na jednu obrazovku, musíte je vybrat na dvakrát, ale to asi už znáte.
2. Přejděte na příslušný štítek, zase vyberte všechny zprávy a archivujte je příkazem z rozbalovacího menu nahoře.

Tím si vytvoříte čistý stůl, loňskou poštu kdykoli najdete pod zvoleným štítkem, takže ji budete moci postupně vyřídit, a kdyby vám to náhodou nevyhovovalo, vše jde snadno vrátit zase zpět.

Proč byste to vůbec měli dělat? Protože tím začnete uplatňovat metodu Inbox Zero, kterou její autor Merlin Mann nakazil nejprve Google (viz záznam hodinové přednášky níže) a pak plno dalších.

Česky napsal o metodě Inbox Zero hezký článek Filip Hráček: Jak se nezbláznit z emailu.

Související články ve Všemi Osmi:

• Gmail se rozšířil o správce úkolů (9. 12. 08)
• Co je e-mailový bankrot (22. 11. 08)
• Getting things done, aneb jak něco dělat a dodělat (22. 10. 07)

Twitter, Facebook a YouTube v roce 2008

Novinář a znalec on-line médií Miloš Čermák označil rok 2008 za rok Twitteru. Ze svého pohledu má zřejmě pravdu. Twitter opravdu mění svět médií neobvyklým tempem. Zatímco blogům trvala cesta na stránky novin 4-5 let (v ČR o 3-4 roky déle), Twitter to zvládl dvakrát rychleji.

Jenže vidí to tak i běžní uživatelé? Podíval jsem se do své oblíbené křišťálové koule -- Google Insights for Search -- a zdá se, že ne. Na první pohled sice vypadá graf celosvětové hledanosti dotazů, obsahujících slovo Twitter impozantně:

Jenže v okamžiku, kdy přidáme i Facebook, obrázek se dost změní (Twitter modře, Facebook červeně):

Zdá se, že na Facebook nic nemá. I spíše již celosvětově stagnující YouTube (na dlaším obrázku žlutě) mu přestává stačit:

Česká republika ovšem na tak silný nástup Facebooku ještě čeká. Zájem o YouTube (žlutě) je u nás sedmkrát větší než o Facebook (červeně), zájem o Twitter (modře) je ve srovnání s nimi v podstatě na nule.

Související: 60 otázek pro Google Insights for Search (Všemi osmi, 31. 8. 08)

Monitter monitoruje Twitter

Potřebujete-li živě sledovat zpravodajství a komentáře k určité události, osobě, místu apod., zkuste aplikaci pro monitoring Twitteru Monitter. Na stránce si můžete nastavit počet sloupců, do každého zadat dotaz podle pravidel hledání na Twitteru a do sloupce vám od toho okamžiku začnou proudit tweety odpovídající dotazu.

Jak ukazuje obrázek, zkusil jsem Monitterem monitorovat slova Gaza, Israel a Hamas. Je to docela cvrkot. Zejména sloupec Gazy běží rychleji, než stihnu číst. Pokud od Twitteru očekáváte jen "štěbetání davu", budete možná překvapeni, protože dobrou polovinu tweetů vysílají normální televize, noviny a různé organizace.

Jak hledat v diskusních fórech

Google před časem rozšířil svůj vyhledavač o specializované prohledávání diskusních fór. Tato možnost se vám může hodit například tehdy, když chcete najít osobní zkušenosti zákazníků s určitými výrobky či službami a nechcete se probírat stránkami výrobců či obchodníků.

Do vyhledavače se dostanete dvěma způsoby:

1. Můžete začít normálním vyhledáváním v Googlu a poté na stránce výsledků kliknout na odkaz "Skupiny" vlevo nahoře. V anglickém rozhraní vyhledavače je to odkaz "Groups" z rozbalovacího menu "more".
2. Víte-li předem, že chcete hledat jen v diskusních fórech, můžete začít na adrese groups.google.cz.

Kromě omezení na diskusní fóra, má hledání ve skupinách i dvě další speciality:

• U každého nalezeného odkazu je uveden počet příspěvků, takže můžete předem odhadnout, jak dlouhá či podrobná diskuse bude. U většiny odkazů je uvedeno i datum posledního příspěvku (je-li bez roku, jedná se o letošní).
• Vpravo nahoře si můžete výsledky alternativně setřídit sestupně podle data. Výchozí řazení je podle relevance.

Jak hledat ve slovnících Googlu z adresní řádky prohlížeče

Možná už jste zaznamenali, že Google nabízí docela praktický slovník. Jeho výhodou je, že zadané slovo nejen přeloží, ale najde k němu i související fráze, definice na webu a někdy též obrázky (i když ty se někdy tak úplně nepovedou, jak ukazuje následující příklad ;-)

Větší problém než nepatřičné obrázky ovšem je, jak se do slovníku dostat. Zadávat jeho adresu, volit směr překladu a pak ještě zadat hledané slovo je příliš zdlouhavé. Proto vám poradím, jak hledání slova zrychlit. Návod platí pro prohlížeč Google Chrome, podobný postup však můžete aplikovat i v jiných prohlížečích, které podporují uživatelské vyhledávání z adresní řádky.

1. Klikněte na ikonu montážního klíče vpravo za adresním řádkem Chromu a z menu zvolte příkaz Možnosti (Options). Otevře se dialogové okno Google Chrome Možnosti (Google Chrome Options).
2. Vyberte kartu Základy (Basics) a za popiskem Výchozí vyhledávání (Default Search) klikněte na tlačítko Spravovat (Manage). Otevře se dialogové okno Vyhledávače (Search Engines)
3. Klikněte na tlačítko Přidat (Add) a otevře se další dialogové okno Přidat vyhledávač (Add Search Engine).
4. V něm do vstupního pole Jméno (Name) vyplňte Česko-anglický slovník (Google) nebo jakýkoli jiný vám srozumitelný název.
5. Do pole Klíčové slovo (Keyword) vyplňte vhodnou zkratku, třeba cas.
6. Do pole Adresa URL (URL) vyplňte http://www.google.cz/dictionary?hl=cs&langpair=cs|en&q=%s
7. Dialogové okno potvrďte tlačítkem OK a všechna ostatní dialogová okna zvřete tlačítkem Zvřít (Close).

Tím jste si vytvořili uživatelský vyhledavač se zkratkou "cas". Když nyní do adresního řádku Chromu napíšete například "cas pole" (bez uvozovek) dostanete se na přímo na překlad českého slova pole do angličtiny.

Stejným postupem si můžete vytvořit zkratky do slovníku pro jakékoli jiné dvojice jazyků. Rozhodující je parametr langpair v URL. Zde je několik dalších příkladů URL:

• http://www.google.cz/dictionary?hl=cs&langpair=en|cs&q=%s - anglicko-český slovník
• http://www.google.cz/dictionary?hl=cs&langpair=fr|en&q=%s - francouzsko-anglický slovník
• http://www.google.cz/dictionary?hl=cs&langpair=en|de&q=%s - anglicko-německý slovník

Televize CNN Live v aplikačním okně Google Chrome

Každou chvíli najdu pro aplikační okno (zástupce) prohlížeče Google Chrome nové využití. Před pár dny mne napadlo v něm sledovat televizi CNN.com Live a docela to funguje. Přehrávač CNN si vždy nastavím na "mini" a okno si dám do rohu obrazovky, takže to vypadá nějak takto:

Chcete-li si to vyzkoušet také, zobrazte si v Chromu adresu přehrávače CNN a ze stránkového menu (bezprostředně vpravo za adresním řádkem) zvolte příkaz Create application shortcuts (v české verzi Vytvořte zástupce). Zástupce si vložte na plochu nebo do menu Windows a televizi budete mít kdykoli po ruce.

Na co zajímavého používáte aplikační okno Chromu vy?