Google tento a minulý týden rozšířil své mapy o několik novinek:
Přibyla nová "terénní" vrstva naznačující stínováním modelování terénu. Původní hybridní pohled zmizel a místo něj můžete u satelitní vrstvy zaškrtávat, zda chcete vidět popisky (a s nimi i silnice, města atd.), nebo nechcete. Vykreslení terénu mne moc nenadchlo. Kdo neví, kde přesně leží Sněžka, na mapě by ji asi lokalizoval chybně -- viz obrázek.- V sekci Moje mapy (My Maps) přibyl odkaz Spolupracovat, kterým můžete povolit úpravy mapy vybraným nebo všem uživatelům. Tato možnost mi hodně chyběla a určitě ji budu často využívat.
- Do svých map můžete navíc nově importovat i soubory ve formátu KML a KMZ, tedy primárně vytvořené v (či pro) Google Earth. Dosud bylo možné tyto soubory na mapách Googlu jen zobrazit nebo je z nich exportovat. Tím se z My Maps stává skoro plnohodnotný KML editor pro ty, kteří z nějakého důvodu nemohou či nechtějí použít Google Earth.
- Pokud bydlíte v USA, Austrálii nebo na Novém Zélandu, můžete opravit svou adresu (ale i cizí). Stěhovat se kvůli tomu asi nebudu.
Teď by mě jenom zajímalo, jestli měl Seznam nějaké interní informace od Googlu a obšlehl to ještě před tím, než to stačili nasadit.
OdpovědětVymazatŽe Google kopíroval je se mi opravdu ale opravdu věřit nechce.
anonym > verte tomu, kazdy si od nekoho neco pujci a treba o tom ani nevi ;)
OdpovědětVymazatMusim vas zklamat, ale Seznam urcite nemel interni informace z Googlu. Graficky navrh rozhrani na Mapy.cz je ted uz skoro rok stary. A na bete se stavajici navrh mapy.cz objevil v srpnu letosniho roku.
OdpovědětVymazatV podstatě všechny online mapy kopírují funkcionalitu od tradičních mapových aplikací (desktopových) a v nich jsou všechny tyto typy vrstev běžné už mnoho let. Nejde ani tak o nápady, ale o licence ke konkrétním mapovým podkladům -- ty jsou drahé a někdy zcela nedostupné.
OdpovědětVymazatMimochodem, je docela zajímavé, že Seznam má mnohem víc možností překrývání vrstev. Mně osobně se to líbí víc, ale pro některé uživatele to může být naopak trochu matoucí.
O stínovaném reliéfu jsme uvažovali i na našem projektu Turistik.eu a celá věc je docela jednoduchá. Pro nekomerční využití jsou k dispozici data ze SRTM3 (více např. na http://vaes9.codedgraphic.com/posts/topomaps_using_srtm3_data). Z těchto dat, která jsou vlastně čtvercovou sítí dat s údajem o výšce pro každých cca 90x90 metrů (v kartografii se používá termín Grid, grafici by to nazvali obyčejným rastrem) se pak dá pomocí speciálního sw vytvořit mnoho, např. stínovaný reliéf (ale také profil jakékoliv trasy). Zatím netuším, zda zelené plochy na terénní mapě Googlu mají znamenat vznikající hypsometrii (barevné odlišení nadmořské výšky) nebo vrstvu lesů, každopádně - výsledek je podivný. Na stínování je také patrný ne úplně optimální postup jeho tvorby. V některých místech je k vidění právě ten grid, ze kterého se vychází (působí trochu jako přehnaná JPEG komprimace).
OdpovědětVymazatCo se týká porovnání s českými mapovými servery, tak bych se nebál říct, že jsou v tomto směru o kus dál než Google.
Lepší odkaz: Něco málo o SRTM 3
OdpovědětVymazatJane, díky za zajímavý komentář a odkaz.
OdpovědětVymazatGoogle SRTM90 (a kde to jde i SRTM30) používá už dávno v Google Earth a navíc jsou tato data přístupná přes mnohá API, takže je využívají nezávislí vývojáři map. Existuje díky tomu třeba applet zobrazující vrstevnice.
Terénní vrstva možná ze SRTM čerpá také, ale ve skutečnosti nezobrazuje nadmořskou výšku, nybrž se pokouší o jakýsi reliéf či stínování terénu. Proto Sněžka na obrázku prakticky nejde nalézt a jako vysoká hora tam vypadá něco jiného (asi Studniční hora).
to jan petr: To zelene pod vrstvou reliefu je tzv. vegetacni kryt. To proc to vypada divne je to, ze nevhodne zvolili barvu mezi jehlicnatym lesem a rekneme nezalesnenou krajinou (je v tom vic typu vegetace). Rozhodne uz jsem videl lepsi zpracovani.
OdpovědětVymazatMarku, díky za odkaz na applet s vrstevnicemi. Když se zapne jejich vrstva nad novým stínováním, tak je evidentní, že jde opravdu o stejná data. Ale to je vcelku jedno. Myslím, že cca 3/4 lidí vrstevnice nedocení a stačí jim letmý pohled na mapu a zjištění, jestli je krajina rovinatá nebo hornatá. Ideálním řešením je podle mě spojení obou vrstev s velmi málo výraznou kresbou vrstevnic, protože lidé, kteří vrstevnice využívají jsou schopni a ochotni se do mapy více "ponořit" a ostatní uživatele vrstevnice zbytečně neruší. Navíc bohatá mapa obsahuje spoustu vrstev a je důležité dobře ladit barevnost.
OdpovědětVymazatCo se týká stínování, to opravdu neřekne nic o nadmořské výšce a navíc je trochu problém v tom, že tradiční stíny na mapách směřují k jihozápadu a lidé jsou na takové mapy zvyklí. Bohužel to ve většině vyspělého světa neodpovídá skutečnému stavu, kdy stíny směřují po většinu dne k severu a hlavně se zcela ztrácí tvary terénu na nasvícených severozápadních svazích. Proto se často kombinuje s nasvícením ze zenitu (nadhlavníku, prostě přímo seshora :-) ) Osobně bych se přikláněl výhradně k tomuto způsobu, protože je jednoduše čitelnější a má lepší vypovídací hodnotu. Čím větší sklon - tím tmavší odstín šedé (na obdobném principu fungovaly šrafy - předchůdci vrstevnic).
Každopádně, je to také věc osobního vkusu. Za takový ideál mapy, která pěkně znázorňuje terén a zároveň vegetační kryt zmíněný v předchozím příspěvku považuji mapy Toma Pattersona. Za zhlédnutí stojí hlavně Grand Teton. V těchto "přírodních mapách", které dokonale kombinují realitu živého světa s kartografií vidím budoucnost 2D map.
Prima je, že pokud jste uživatelem Google Maps Api, dá se stínovaný terén (ať je dobrý nebo špatný) přidat díky jednomu řádku na stránkách.
OdpovědětVymazatPřidáte map.addMapType(G_PHYSICAL_MAP); a hurá, je to tam. (to jen pokud by to náhodou někoho zajímalo)